Ano. A zažívá to mnohem více rodičů, než se může zdát.

Zvlášť pokud jste sama spíš racionální, systematická a zvyklá hledat řešení, může vás překvapit dítě, které některé situace prožívá mnohem intenzivněji, citlivěji nebo úplně jinak než vy.

Neznamená to, že něco děláte špatně. Často jen potřebujete lépe pochopit jeho temperament a rozeznat, co se za konkrétní reakcí skutečně odehrává. 

Právě tohle bývá pro rodiče jedna z nejtěžších otázek.

Stejný pláč, odpor nebo prudká reakce totiž nemusí mít pokaždé stejnou příčinu. Někdy dítě opravdu potřebuje jasnou a klidnou hranici. Jindy může být přetížené, nejisté, unavené nebo situaci jednoduše vnímat mnohem intenzivněji než vy.

Cílem proto není být automaticky přísnější nebo benevolentnější. Cílem je naučit se lépe rozeznat, co vaše dítě v dané chvíli skutečně potřebuje.

Jedna nepovedená reakce z vás nedělá špatnou mámu.

Důležitější je pochopit, proč se podobné situace opakují a co je spouští - nejen u dítěte, ale někdy i u vás samotné.

Když začnete lépe rozumět temperamentu svého dítěte a zároveň tomu, proč některé jeho projevy spouštějí silnou reakci právě ve vás, můžete postupně reagovat s větší jistotou a klidem.

Ne. Porozumění dítěti a zdravé hranice nejsou protiklady.

Naopak. Když lépe chápete, proč dítě reaguje určitým způsobem, můžete hranici nastavit mnohem přesněji, bez zbytečného boje, ale zároveň bez toho, abyste ustupovala pokaždé, když dítě protestuje.

Cílem není dítě „zlomit“, ale ani mu přizpůsobit fungování celé rodiny. Cílem je najít způsob vedení, který respektuje jeho temperament a zároveň mu dává jasné a bezpečné hranice.

Ano. Právě v tomto období začínají být některé rozdíly mezi dětmi velmi dobře viditelné.
Jedno dítě je opatrné a citlivé, jiné potřebuje neustále objevovat, další má velmi silnou vlastní vůli nebo reaguje intenzivněji na změny a podněty.

Nejde o to dítě v takto nízkém věku „zaškatulkovat“. Jde o to začít lépe rozeznávat, co může být pouze běžnou vývojovou fází a co už může souviset s jeho přirozeným temperamentem.

V mém přístupu astrologie nevychází z náhodných „ezo“ tvrzení ani z horoskopů z časopisů. Při sestavení astrologického rozboru se pracuje s astronomickými polohami planet a přesnými matematickými výpočty podle data, času a místa narození.

Tyto informace pak používám jako jeden z nástrojů, který mi pomáhá lépe poznat temperament dítěte, jeho přirozené nastavení a rozdíly mezi ním a jeho rodiči.

Na základě toho pak můžeme přesněji nastavit komunikaci, hranice i způsob, jakým jeho přirozené vlastnosti podporovat.